Neptunův trojzubec je Adamsbergův osobní případ, protože podobnost vražd ukazuje na případ starý bezmála třicet let, při kterém byl hlavní podezřelý jeho bratr. Po osvobozujícím rozsudku už se s ním Adamsberg již nesetkal. Podle Adamsberga tehdy i nyní vraždil stejný člověk. Ale cožpak může vraždit někdo, kdo je šestnáct let po smrti? A může komisař Adamsberg myslet vážně, když jde na místo činu hledat stopy? Jenže on je najde – třeba pár bílých vlasů zapadlých pod umyvadlem.
