V druhém dílu nazvaném Sklizeň sledujeme Palackého pobyt v Praze od roku 1823. Jungmannn přivede Palackého do okruhu české šlechty, od hraběte Štenberka rád přijímá úkol zpracovat dějiny jeho rodu. Zároveň je jeho vznikající vztah s vlastenkou Terezou Měchurovou málem zničen anonymními dopisy, které Palackého obviňují, že se v Prešpurku nechal vydržovat uherskou hraběnkou. Reprezentanti české šlechty potřebují znát svá práva, aby obstáli ve sporech s Metternichovou protislovanskou politikou. Palacký začíná psát své monumentální dílo – Dějiny národu českého.
