V roce 2004 začal v budapešťském 8. obvodě Jóžefvároši největší městský rehabilitační projekt ve střední Evropě. Původní obyvatelé byli nuceni se vystěhovat. Pro jedny se jednalo o sérii radikálních demolic a nekonečného stavebního ruchu, kterým utrpěli ti nejzranitelnější – sociálně slabí. Pro druhé šlo o přirozený vývoj, kdy na místech zcela nevyhovujících domů vznikly novostavby, do kterých přichází noví obyvatelé. Ági Szalay a další aktivisté z komunitního centra Čáp se museli vystěhovat z domu určeného k demolici. Rozhodli se však ve čtvrti zůstat, vzít si riskantní hypotéku na starou tovární budovu a dál nezištně pomáhat slabším a potřebným.